Dělostřelci slavili pětileté jubileum

Oslavu pátého výročí založení 13. dělostřelecké brigády a tradici svaté Barbory si 4. prosince 2008 připomněli jinečtí a pardubičtí dělostřelci nejprve na slavnostním nástupu v Jincích a posléze slavnostním přijímáním nových dělostřelců do cechu kanonýrského v rámci humorně ztvárněného dělostřeleckého soudního líčení v Čenkově.

Pozvání velitele brigády plukovníka Jána Kožiaka přijala řada hostů, mezi kterými nechyběl náčelník dělostřelectva Armády České republiky plukovník Tomáš Dvořáček, zástupce krajského výboru Československé obce legionářské podplukovník Rostislav Vychodil a starostové Jinec a Čenkova Josef Hála a Jan Hauptman.

Oficiální část oslavy začala v ranních hodinách slavnostním nástupem, kde si všichni společně připomněli historii, tradice a úspěchy, kterých  příslušníci brigády v průběhu pěti let dosáhli a to jak při plnění úkolů v rámci Armády České republiky doma, tak při nasazení v zahraničních misích.  Následně plukovník Kožiak ocenil osobní úsilí a dlouhodobou vynikající práci odváděnou ve prospěch brigády sedmnácti vojáků z povolání a třech občanských zaměstnanců pamětním odznakem 13. dělostřelecké brigády, který z jeho rukou přijali i dva hosté plukovník Tomáš Dvořáček a podplukovník Radomír Kubovčík. Mezi oceněnými byl také plukovník Ján Kožiak, kterého dekoroval pamětní medailí Československé obce legionářské podplukovník Rostislav Vychodil.

Po krátkých zdravicích hostů, ocenění nejlepších sportovců a převzetí pamětních listů od náčelníka Generálního štábu Armády ČR za Přehlídku 2008 v Praze na řadu přišel dělostřelecký víceboj.

Ve třech premiérových disciplínách, které byly překvapením nejen pro soutěžící desetičlenná družstva, ale i pro povzbuzující diváky, brzy všichni pochopili, že nejlepších časů se dá dosáhnout jedině souhrou celého týmu s využitím kombinačních schopností, zručnosti a samozřejmě fyzické připravenosti. A to nejlépe skloubili dělostřelci z Pardubic.

Oslava svaté Barbory, dělostřelecké patronky, vyvrcholila malým divadelním představením v podobě věrně ztvárněného dělostřeleckého soudu, který zasedl přesně v sedmnáct hodin v Dělnickém domě v obci Čenkov a pečlivě zvažoval přijetí či nepřijetí nových dělostřeleckých čekatelů do cechu kanonýrského. Humorně sepsané repliky a vtipná interpretace pánů žalobce a obhájce často rozesmála publikum i pozvané hosty. Rozsudek plukovníka Kožiaka coby soudce a nejvyššího kanonýra v jedné osobě zněl u všech šesti nově přijímaných stejně „vinen“. Po vynesení verdiktu byl každý odsouzený mečem pasován na kanonýra a po vypití posvátného nápoje svaté Barbory, připraveného podle tradiční receptury, musel každý ctít jeho práva.  V závěru dělostřeleckého soudu předal starosta městyse Jince Josef Hála plukovníkovi Jánu Kožiakovi  obraz Jinec jako symbol vzájemného propojení a dobré spolupráce jineckých občanů a vojáků.

Po skončení oficiální části nikdo z nově pasovaných nezapomněl, co mu velí jeho kanonýrská čest a povinnost, a pohostil své druhy notným douškem šampaňského. Dělostřelecké veselí úderem půlnoci skončilo a všichni se odebrali do svých domovů.