O budoucnosti Brd jednal ministr obranny v Jincích

Ve čtvrtek 11. srpna se u 13. dělostřelecké brigády v Jincích uskutečnila za účasti ministra obrany Alexandra Vondry první schůzka se starosty obcí přilehlých k Vojenskému újezdu Brdy. Jednání se spolu s ministrem obrany zúčastnil také první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generál Miroslav Žižka.

Tímto setkáním, ke kterému byl přizván ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, bylo zahájeno jednání o budoucnosti tohoto výcvikového prostoru.

Ministerstvo obrany se rozhodlo na základě analýzy Generálního štábu AČR snížit počet výcvikových prostorů. Z pěti vojenských újezdů je třeba jeden zrušit a u ostatních zmenšit jejich rozlohu o 10 až 25 procent. Z analýzy také vyplývá, že zatímco v roce 1993 připadalo na jednoho vojáka 1,1 ha vojenského újezdu, letos to je 5,5 hektaru.

„Brdy mají nejmenší rozlohu dopadových ploch a v posledních letech byl prostor využíván především k výcviku dělostřelců a částečně jej využívali také letci. Není využíván komplexně, tedy ostatními druhy vojsk,“ odůvodnil skutečnost, proč padla volba právě na Vojenský újezd Brdy, ministr Alexandr Vondra. Řekl, že pokud Vojenský újezd Brdy zanikne, uspoří jeho resort ročně cca 70 milionů korun.

Letos v červnu vyzval ministr obrany dopisem všechny starosty přilehlých obcí k zaslání podnětů k diskuzi, a zároveň oslovil zainteresovaná ministerstva ke spolupráci. Ministerstvo obrany podalo vstřícnou ruku starostům obcí, mikroregionům a zájmovým organizacím, jichž by se nějakým způsobem mohlo dotknout zrušení Vojenského újezdu Brdy.

Vedení resortu Ministerstva obrany ČR si je plně vědomo možného dopadu tohoto rozhodnutí na místní obyvatelstvo a chod místních samospráv. Proto se snaží najít nejvhodnější návrh východiska pro všechny zúčastněné strany. Toho lze dosáhnout pouze věcnou a plodnou diskuzí všech zainteresovaných stran.

Samotné rušení vojenského újezdu bude jistě dlouhodobý a postupný proces, který by měl být ukončen až v roce 2015.

V úvodu prvního setkání se starosty připomněl ministr Alexandr Vondra důvody, které vedly k tomu, že chce resort obrany dát návrh vládě ke zrušení Vojenského újezdu Brdy v roce 2015. Představil časový harmonogram rozhodnutí, které si jistě vyžádá mnoho práce a další jednání, při nichž by neměly chybět ani takové subjekty, jako jsou místní správy a samosprávy. Návrh bude vyžadovat také rozsáhlé legislativní řešení.

„Shodneme se asi na tom, že se jedná o unikátní prostor, který je nutno zachovat z hlediska ochrany přírody. To je také důvod, proč jsme dnes přizvali k jednání také ministra životního prostředí a další zainteresované osoby. Rozhodně chceme pomoci tomu, aby úroveň ochrany přírody byla zachována. Pokud se týká práva hospodaření v lesích, předpokládáme, že výkon práva hospodaření bude ponechán Vojenským lesům. Vnímám, že starosty zajímá také katastrální uspořádání, které budeme muset projednávat s ministerstvem vnitra,“ nastínil postup pro další jednání ministr.

Zmínil se také o skutečnosti, že zrušením vojenského újezdu zanikne úřad, kde dosud pracuje 47 vojáků a 51 občanských zaměstnanců. „Předpokládáme, že vojákům nabídneme jiná místa, a pokud jde o občany, ti by se mohli podílet na pyrotechnické očistě opouštěného území."

Podrobně s rozhodnutím a argumenty vedoucími k němu seznámil zúčastněné strany předseda Komise pro optimalizaci vojenských újezdů Vladimír Kazatel. Ten také zdůraznil skutečnost, že v Brdech je z celkové rozlohy více jak 26 tisíc hektarů hospodářsky využívána plocha 22 534 ha. Je zde šest uznávaných lokalit z hlediska přírody. Podtrhl fakt, že v Brdech zůstávají majetkové poměry beze změn.

Oba ministři se ve svém závěrečném komuniké shodli na tom, že by pro budoucnost Brd bylo nejlepší vytvoření Chraněné krajinné oblasti.

Ve zprvu bouřlivé diskuzi se starostové obcí rozhovořili o svých obavách, že vše bude jinak, a Brdy by mohly být dokonce rozprodány developerům.

Ministr Tomáš Chalupa, ale v předcházejícím vystoupení ujistil přítomné, že i jeho resort si klade za cíl efektivní ochranu jedinečného území, kterým Brdy jsou.

Generál Miroslav Žižka vysvětlil, že z hlediska potřeb armády neztratí vojáci schopnost perfektní přípravy. Zachováním části Vojenského újezdu Brdy mají jinečtí dělostřelci možnost cvičit vševojskovou přípravu v plném rozsahu a na odborná zaměstnání spojená se střelbami budou vyjíždět do zbývajících čtyř vojenských újezdů.

„Dělostřelci jsou důležitou součástí naší armády a jejich příprava se teď po skončení mise v Kosovu musí zaměřit na součinnost s ostatními jednotkami," zdůraznil generál Žižka.

Po vystoupeních několika starostů a jejich zástupců se o slovo přihlásila starostka Marcela Kořánová z obce Zaječov, která podobně jako někteří starostové z plzeňské části vojenského újezdu přivítala možnost jednání s Ministerstvem obrany a uvedla: „Nepotřebujeme majetek, ale chceme jednat o tom, co tam v katastrech, které nám připadnou, budeme dělat. A ministerstvo obrany nám k tomu snad poprvé nabízí pomocnou ruku. Připojme se k jednání o konkrétních věcech. Máme šanci o tom jednat.“

Samotnému setkání se starosty obcí přilehlých k Vojenskému újezdu Brdy, zástupci Středočeského a Plzeňského kraje, předcházela beseda ministra obrany s příslušníky 13. dělostřelecké brigády. Vojáci se živě zajímali o otázky, které jsou spojeny nejen s jejich budoucností v Jincích, ale i s jejich finančním ohodnocením.

„Vojenský újezd v Brdech chceme zrušit, ale to neznamená, že by dělostřelci z Jinců měli odejít. Tak to není. Bylo tady investováno více jak půl miliardy korun. Zároveň jsme se rozhodli, že tady zůstane největší posádkové cvičiště v republice s rozlohou téměř 560 hektarů, které budete využívat,“ uvedl směrem k vojákům jinecké posádky ministr Vondra.