Úvodní stránka > Aktuality > První rána!

První rána!

V těchto dnech si připomínáme 100. výročí bojů našich vojsk o seřaďovací nádraží Bachmač na území dnešní Ukrajiny. Pro naše vojsko měla tato bitva nezměrnou cenu, jelikož umožnila odsun československých legionářů na východ a započala tak jejich úspěšnou anabasi v návratu domů do Československa. Tato bitva byla významná i pro nás, pro dělostřelce a o tom proč byla tak důležitá se můžete dočíst z úryvku textu z kroniky 1. československého dělostřeleckého pluku „Jana Žižky z Trocnova“.

„Po bolševickém vzoru naložila 3. baterie 1 dělo na plošinový vůz, upevnila je tak, aby se rydlo děla opíralo o připevněný, poněkud do půlkruhu přisekaný pražec; kola děla pak přivázána k vagonu silnými lany. Z Bachmače I., kde baterie stála, odjíždí tento obrněný vlak, broněvik nebo bronirák, jak se všeobecně říkalo, třeba neměl s brněním a vůbec s krytem děla nic společného, v 19 hodin 15 minut na nádraží Bachmač II. Velitelem děla byl praporčík Alexandr Liška, obsluha složena z 1 poddůstojníka a 12 mužů; na plošinovém voze vezeno s sebou 80 nábojů. Po příjezdu na Bachmač II. čekal broněvik až do úplného setmění, načež vyjel směrem na Gomel. V několika kilometrech za Bachmači je zastaven polní stráží, na stanici Česnokovce zastavuje, aby získal zprávy, načež odjíždí na stanici Doč, kde dostává rozkaz k odjezdu dopředu na stanici Bondarevku, v pravomoc zástupce velitele 7. čs. pluku. Na stanici byl mimo 7/11 rotu i oddíl bolševiků se 3 děly, umístěnými vesměs na plošinách vagonů. K ránu 9. března obrňují dělostřelci 3. baterie své dělo pytli naplněnými pískem, které ochotně vydali rudí dělostřelci ze svých zásob. Přidali k nim ještě i velký počet nábojů, kterých měli dostatek. Zatím sestaven ve stanici směrem na sever bojový vlak, v jehož čelo připjat plošinový vůz s dělem.

V 9.15 hodin vyjel vlak na výzvědy k mostu přes řeku Desnu. U cesty, přetínající trať ve vzdálenosti asi dvou km od stanice, zastavil u předních stráží, rozložených podél trati a po chvíli pokračoval v pomalé jízdě k mostu. Již ve vzdálenosti 2—3 km od něho byl přivítán prvními asi 10 dělovými granáty Němců, vybuchujícími 500m vlevo od trati. Vlak zrychlil jízdu a zastavil se asi kilometr před mostem. Bylo pěkně viděti most a mezi domky rozloženými u řeky přebíhati německé vojáky. Za mostem napravo rozkládala se podél řeky vesnice Makošino, v jejímž středu zdvihal se pěkný bílý kostelík. Na jeho věži měli asi Němci svého dělostřeleckého pozorovatele, který musel vidět vlak jako na dlani. Ukázalo se, že je tomu tak za okamžik, kdy dopadly rázem 4 granáty asi 200 m vlevo za broněvik. Příští dvě rány byly již vpředu a vpravo, z následujících ran jedna přímo v náspu po pravé straně lokomotivy. Střely však neměly účinku. Strojvůdce nečekaje na další německé granáty, ani na rozkaz velitele vlaku, ujíždí zpět a zastavuje na rozkaz ve vzdálenosti 2 km od mostu v krytu lesíka. Protože bylo zjištěno, že Němci porouchaný most opravují, vystoupila pěchota z vlaku a postupovala rozvinuta v řetěz podél trati k mostu. S pěchotou postupoval i praporčík Liška, dávaje za sebou stavěti telefonní vedení až na okraj lesa, kde zřízena pozorovatelna. První rána byla vypálena dne 9. března 1918 v 9.45 hod; zůstane historickou, protože to byla první rána, kterou vypálilo samostatné československé dělostřelectvo. Právě tak historickou skutečností zůstane, že byla vypálena proti úhlavnímu nepříteli Slovanů, Němcům. Během další střelby na most bylo vypáleno 22 šrapnelů; hned po prvých ranách se pracující Němci rozběhli. Nastupující pěchota byla přítomností vlastních dělostřelců a účinkem jejich palby tak nadšena, že nebyla spokojena s rozkazem zastaviti postup a stáhnouti se zpět.“

mjr. děl. Karel KAVENA.: Dějiny dělostřeleckého pluku 1 Jana Žižky z Trocnova v ruské revoluci a ve vlasti. Výbor oslav 20 letého trvání dělostřeleckého pluku I. Praha 1937. str. 211-212.

Ilustrační foto: zakrasnejsivimperk.cz

Fotogalerie

Nahoru