Tři (dělostřelečtí) králové

Balabán, Mašín, Morávek, tři notoricky známá jména, která se řadí vedle Kubiše, Gabčíka, Fajtla, Janouška a dalším k nejvýznamnějším osobnostem našeho „druhoválečného“ odboje. Spolu utvořili zpravodajskou skupinu, kterou dnes nazýváme Tři králové. Málokdo však ví, že se jejich společný osud začal psát už před okupací nacistickým Německem. Ač se v té době ještě neznali, tak všichni tři v různých etapách své kariery sloužili u dělostřelectva, ke kterému byli v té době přiřazováni Ti nejschopnější důstojníci.

Josef Balabán a Josef Mašín se narodili na sklonku 19. století a splňovali tím mobilisační povinnost, která je nutila vstoupit do Rakousko-Uherské armády a odejít s ní na frontu. Václav Morávek se narodil až v roce 1904 a kruté boje 1. světové války se mu vyhnuly. Balabán i Mašín však v R-U armádě nevydrželi dlouho. Oba byli v roce 1915 zajati a záhy se přihlásili do československých legií. Josef Balabán sloužil krátkou dobu u záložního pluku a posléze nastoupil k dělostřelectvu, se kterým se účastnil bojů u legendárních Lipjag, Buzuluku, či na Sibiři. Josef Mašín vstoupil do řad 1. čs. střeleckého pluku „M.J. Husi“, se kterým absolvoval boje u slavného Zborova, Bachmače a celou Sibiřskou anabasi.

Po skončení světové války Balabán s Mašínem spojili svůj život s armádou a přešli do nově zbudované branné moci republiky československé. Zatímco oni začali budovat svoji dělostřeleckou kariéru, Morávek v tu dobu končil kolínské gymnázium, aby mohl po maturitě nastoupit do Vojenské Akademie v Hranicích, kde vystudoval dělostřelecký obor a stal se také důstojníkem dělostřelectva. V osudném roce 1938 se o všech třech dalo mluvit jako o zkušených dělostřelcích. Plukovník dělostřelectva Mašín byl velitel dělostřeleckého pluku 1 „Jana Žižky z Trocnova“ v Ruzyni a posléze od září 1938 velitel velitelství dělostřelectva Skupiny 2. Štábní kapitán dělostřelectva Morávek byl velitelem remortního oddělení 7. dělostřelecké brigády. Podplukovník dělostřelectva Balabán se od roku 1936 stal přednostou II/1. oddělení (dělostřeleckého) Ministerstva národní obrany.

Záhy po okupaci Československa se z původně důstojníků dělostřelectva stali zpravodajci a diverzanti, které dnes známe jako Tři krále, sami se však takto nenazývali a pravděpodobně je tak přezdíval Paul Thümmel agent Gestapa a zároveň informátor čs. zpravodajské služby známý jako agent A-54. Mezi sebou si údajně říkali Tři mušketýři a postupně se stali legendou našeho domácího odboje a nedosažitelnou metou protektorátního Gestapa. Jejich skutky byly tak úctyhodné, že kdyby se dostaly do rukou Hollywoodu, stal by se z jejich příběhu trhák.

Velitel skupiny Josef Balabán byl postřelen a zatčen gestapem v dubnu 1941. Přes brutální výslechy nic neprozradil a v říjnu téhož roku byl v kasárnách Ruzyně, kde dlouhou dobu své kariéry sloužil popraven. V roce 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka dělostřelectva a téhož roku byl jmenován do hodnosti brigádního generála in memoriam. Dalšího posmrtného povýšení se mu dostalo v roce 2005 do hodnosti generálmajora.

Josef Mašín byl po kruté přestřelce, ve které byl raněn a zároveň postřelil několik gestapáků v květnu 1941 zajat a krutě vyslýchán. Neprozradil nic, jen jednou odpověděl „… Jsem československý důstojník a nemůžete na mně žádat, abych cokoliv prozradil. Jsem vázán přísahou…“. Když nepomohlo ani mučení jeho ženy, tak byl v červnu 1942 popraven zastřelením na stejném místě jako jeho přítel Balabán. Jeho poslední slova byla „… Ať žije Československá republika!!!...“ V roce 2005 byl jmenován do hodnosti generálmajor in memoriam.

Václav Morávek unikal až do konce. V březnu 1942 nejmladší ze skupiny padl do léčky gestapa u Ořechovky, ze které se nedostal živý. Při útěku byl lehce zraněn do nohy a těžce z boku do aorty. Smrtelné se mu však staly až dva vstřely do hlavy. Bránil se do poslední chvíle. Václav Morávek byl v roce 2005 jmenován in memoriam do hodnosti brigádního generála.

Autor: por. Jaroslav KARAS

zdroje: valka.cz, osobnosti.cz, Volfová Marcela, Legionářský směr 1/2016