Zocelování dělostřelců

U 13. dělostřeleckého pluku proběhl čtrnáctidenní doškolovací intenzivní výcvik (DIV) pro nově nastoupivší „dělostřelce“. Až sedm tuctů nových příslušníků útvaru bylo rozděleno do tří čet o třech družstvech tak, aby si nováčci za dva týdny odnesli maximum vědomostí a dovedností.

Dnešní přetechnizovaná doba plná elektroniky je v některých ohledech pro člověka ulehčením, ale neučí jej co dělat v případě, když elektřina není k dispozici a baterie u navigace jsou vybité. Voják si musí umět poradit za jakýchkoliv okolností. Topografická příprava učí vojáky pohybovat se terénem pouze za použití mapy, buzoly a vyčítacího pravítka. Vyčítání souřadnic je základ, který má každý voják znát. Dělostřelečtí nováčci samy podle mapy připravovali osu přesunu, přesouvali se podle azimutů a také se museli během plnění úkolů zorientovat v neznámém terénu.

Instruktoři vojákům vštěpovali do hlavy základní taktické dovednosti jednotlivce v poli a to se cvičnou municí. Když si nováčci prošli teoretickou částí, mohli vše vyzkoušet v praxi. Spaní přes noc v lese je u mladých dobrodruhů celkem časté. Když na vás ale zaútočí uprostřed noci nepřítel, jste nucen jednat na vlastní pěst podle toho, co jste se naučil, stejně tak museli reagovat účastníci výcviku. Mimo taktických dovedností mohli také zúročit střeleckou průpravu, která během výcviku probíhala nejen ve dne, ale i v noci. Radiová stanice RF-13 si přišla na své, když se vojáci potřebovali na dlouhou vzdálenost mezi sebou domluvit. Umět se pořádně spojit se někdy totiž náramně hodí.  Ne nadarmo se říká, že bez spojení není velení.

Dělostřelci nejsou sice ženisté, ale každý dobrý kanonýr ovládá ženijní práce. V této části výcviku byly zahrnuty teoretické znalosti boje proti improvizovaným výbušným zařízením tzv. C-IED "Counter-Improvised explosive device" a praktické dovednosti v podobě vytvoření okopů pro ležícího střelce, jež, jak samy vojáci potvrdili, nebyl žádný med mezi kořeny vykopat.

Chemická příprava obnášela vypilování činnosti na povel „plyn“, kdy si cvičící musí nasadit plynovou masku. Nečekejte ale, že si každý jede po svém a hlemýždím tempem. Musíte se vejít do určeného časového limitu a to předepsaným „nasazovacím“ postupem. Je to léty ověřená metoda, která chrání vojáka před možným vdechnutím jedovatých látek.

Jednou z důležitých věcí, která vojáka odlišuje od průměrného občana, kromě jiných výrazných rozdílů, jako je zbraň či stejnokroj, je vystupování. Voják má umět vystupovat a má umět i řádně mašírovat. Pořadová příprava byla totiž pomyslnou třešničkou na dortu tohoto doškolovacího intenzivního výcviku, který nové dělostřelecké příslušníky zocelil.

„Jsem rád, že jsme u nás na pluku tuto formu výcviku zavedli. Nové vojáky připravíme na život v organických jednotkách a také jim připomeneme, co od přijímače již zapomněli. Prospívá to nejen jejich znalostem a dovednostem, ale i týmovému duchu a začlenění do kolektivu“ shrnul výcvik vrchní praporčík 13. dělostřeleckého pluku nprap. Fryč, který společně s vrchním praporčíkem 131. dělostřeleckého oddílu prap. Bazalou celý výcvik vedli.

Příklad výcvikového dne:

06:00 hod. –                budíček

06:10 hod. –                rozcvička v podobě 3 kilometrového běhu v maskáčích a se zbraní

07:30 hod. –                snídaně

08:00 hod. –                nástup a vydání pokynů k výcviku

08:00 – 12:00 hod. –   výcvik

12:00 hod. –                oběd

13:00 – 18:00 –           výcvik

18:00 hod. –                večeře

19:00 hod. –                teoretická část výcviku

20:00 – 21:00 hod. –   sebehodnocení vojáků a celkové hodnocení dne jak vojáky, tak instruktory

21:00 – 22:00 hod. –   údržba zbraní a materiálu, příprava na další den

22:00 hod. –                večerka

Autor: Tiskový a informační důstojník 13. dp kapitán Martin Sůva